Krávy lze chovat pro maso i mléko, býčky potom i jako tažné zvíře. Podle toho, pro co jsou kravky chované, se potom na zemědělských farmách pořizují tato plemena: Plemena krav na maso: §  Charollais §  Limousin §  Plavé akvitánské §  Hereford §  Aberdeen – angus a alloway, §  Skotský náhorní §  Belgické modré §  Piemontské Plemena kombinovaná, která jsou chována pro maso a mléko: §  Strakatý horský §  Švýcarský strakatý §  Německý strakatý §  Rakouský strakatý §  Český a Slovenský strakatý §  Montbeliard §  Abodance §  Červenostrakatý nížinný skot §  MRI Plemeno §  Německý červenostrakatý §  Hnědý horský skot §  Švýcarský hnědý §   Německý hnědýPokračovat ve čtení

Milovníci Harryho Pottera si jistě vzpomenou, co dostal hlavní hrdina ke svým jedenáctým narozeninám. Byla to sovice sněžná. Jestli by byla tato sova vhodným dárkem pro dítě, jasné není. Jisté však je, že je to jedna z největších sov, která patří do čeledi puštíkovitých. §  V rozpětí křídel měří úctyhodných sto šedesát centimetrů. §  Její váha se pohybuje kolem dvou a půl kilogramů. Je téměř celá bílá. Samec má po sobě roztroušené tmavé skvrny a samice je hustě tmavě příčně pruhovaná. Toto maskování je pro ni velice výhodné, protože se vyskytuje v oblastech, kde je země pokrytá sněhem. Jejím teritoriem je sever Evropy, Asie a Ameriky. Na zimuPokračovat ve čtení

Vypadá jako menší podsaditý pejsek a křičí jako čert. Proto se také tak jmenuje. V odborné literatuře ho najdete pod označením ĎÁBEL MEDVĚDOVITÝ nebo TASMÁNSKÝ ČERT. Ačkoliv opravdu vypadá jako psovitá šelma, je to vačnatec. Poté, co vyhynul jeho příbuzný, kterým byl vakovlk tasmánský, stal se největším žijících dravým vačnatcem. Na vlastní oči ho viděl asi málokterý Čech. §  Žije totiž pouze v Austrálii a ze země se nesmí vyvážet. §  A to ani do zoologických zahrad. Přežijí pouze čtyři mláďata Tasmánský čert to neměl na světě nikdy moc jednoduché. Už od narození musí tvrdě bojovat o své místo na slunci. Vlastně o své místo u bradavky.Pokračovat ve čtení

Veverky zpravidla žijí samotářským životem. Možná je to tím, že se nerady dělí o oříšky. Pokud jich někdy zahlédnete více najednou, je to proto, že maminka veverka vyvádí svá mláďata. O ty se stará tři měsíce od jejich narození, poté se mláďata začínají starat sama o sebe a stávají se tak veverkou samotářkou. Veverky nebývají tak mlsné jako my, lidé. Mají rády oříšky, a je jim jedno, zda jsou vlašské nebo lískové. Pochutnají si také na bukvicích, kaštanech i žaludech, které chodí v lese ujídat srnkám ke krmelcům. Milují jakékoliv ovoce i poupata jehličnatých a listnatých stromů.  Pochutnávají si také na houbách, a snadno poznají, kteréPokračovat ve čtení